|
Kontakt:
Foto měsíce |
 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
11.07.2010Když se řekne „Klubovka“  Když se řekne „klubovka“, má to pro různé lidi různý význam. U nás doma se moji kluci trošku zděsí, protože je čeká pár týdnů, s velmi nervózní ženskou, většinou studenými večeřemi a nedělemi bez buchet. Takže jestli jsem oficiálně děkovala na stránkách CDC všem za pomoc, měla bych asi poděkovat své trpělivé rodině za podporu. I když už jsem pár klubovek pod WDK organizačně připravovala, tahle byla jiná, byla jenom naše, deerhoundí! Na druhé straně jsem nikdy netušila, kolik ještě organizačních, lépe řečeno úředních náležitostí mi zůstávalo skryto, protože za WDK je dělala Jana Müllerová. Ale s podporou Lucky Drábové a Ivy Kohoutové se zrodily napřed propozice a přihláška, všechny formulace byly řádně zkonzultovány s ČMKU a potom i katalog. Jeho úvodní slovo jsme dokonce přeložili i do angličtiny! Mezi tím vším, kdy jsem trnula, že mi někde chybí nějaká formulace nebo nutný odstavec, mi chodily rozmarné maily z Holandska, odkud se sem chystala početná výprava v čele s Lammertem Stokerem. Takže nejen klubovka, ale ještě připravit nějaký ten program pro přátele a do toho všeho přestalo konečně pršet, takže naše firma mohla zase začít pracovat…takže, takže honem co dřív, kam dřív a jak nic nezapomenout?! O tom všem by mohly hovořit popsané stránky v mém denním záznamníku, kde stručné poznámky typu „vyzvednout diplomy“ znamenaly zavolat Báru Slezákovou, potom jet přes celé Brno do tiskárny, tam zjistit, že by v té úzké uličce nezaparkoval ani moped natož VW Transporter, objet vše jednosměrkami, najít místo, zaparkovat, vyzvednout diplomy a zjistit, že středy na kokardy jsou zase na opačném konci Brna u Pavla, do toho navážet rostliny na výsadbu kolegům, prostě doporučuji. Akce „Kulový blesk“ je proti tomu procházka růžovým sadem. Do toho telefony „Hi Eva, here is Lammert – how are you?“ „How I am?!!“ –bezva, kamaráde, jestli se nezblázním, budu vítěz, ale nicméně společensky konverzuji, ujišťuji, že máme hotel i vše ostatní v pořádku. Konečně to vypadá, že je snad všechno zamluvené, zajištěné a sehnané, tak co teď? Hanka je přes den v práci a v noci se týráme do dvou v noci s vazbou katalogů, abychom ušetřili, děláme všechno doma. Lucka Drábová zase šije po večerech obdivuhodných 32 (!!) kokard, řešíme ceny pro vítěze a přitom se snažíme šetřit každou klubovou korunu. Týden před výstavou nám vypoví „slavnostní zahájení“ – dudák nepřijede, myslivci s lesními rohy už nám od roku 1997 také zestárli a nepřijdou a tak nakonec kupujeme tři láhve šampaňského (tedy Lucka !) a v Makru skleničky – bude přípitek. Jenže je tu další problém – moje účetní odjela na dovolenou a my nemáme kde vytisknout posudky, tedy nemáme nikdo jehličkovou tiskárnu, kterou potřebujeme…. Naštěstí se všeho ujme Olga s Luckou. Hanka posílá zpracované posudkové listy mailem, Olga dostává od svého švagra balík tabelačního papíru a ve své bývalé firmě všechno tiskne na jehličkové tiskárně. Hurá! Čtvrtek - 10. června 2010 Ve čtvrtek večer přijíždějí postupně Jo a Marlies de Waalovi, Sjaak a Marlies Cramers, Paul a Rita Verstappen a naposledy Lammert Stoker a Ineke de Vos. Po přivítání a krátkém odpočinku vyrážíme do naší oblíbené restaurace v Otradicích na večeři. Musím poznamenat, že se tu v mezičase vyměnila provozní a paní Cambalová je nejen velmi příjemná, ale i organizačně schopná dáma. Místní kuchyně nás nezklamala a Lammert si nadšeně dává oblíbený smažený sýr, ostatní kotlíky, stejky a jiné dobroty a chtěli jsme končit poháry se zmrzlinou, palačinkami …, ale kuchyně je již zavřená a tak nám nezbývá nic jiného než přijet další den... Během večera se domlouváme na zítřejší program. Nakonec se rozhodujeme pro výlet do Moravského krasu, protože je velmi horko a Lammert s Paulem, kteří tu už byli stejně chtějí strávit den odpočinkem v hotelu, návštěvou zámku a hlídáním všech psů. Pro Lammerta a jeho Tobiase s Eimhirem nachystal nakonec náš Honza zvláštní program. Pozval ho do školy, kde učí angličtinu. Děti jsou nadšené a litují, že ještě moc anglicky neumí, tolik by si chtěly povídat! Kupodivu i Lammert je spokojený a po návratu domů píše dětem dopis. Pátek - 11. června 2010  Ineke, Marlies de Waal, Marlies Cramers, já, Sjaak, Jo V pátek v deset ráno vyrážíme s Hankou a Jo s Marlies naším autem, následováni manželi Cramersovými s Ineke v druhém autě do Skalního mlýna. Vstupenky na Punkevní jeskyně jsem objednala již dva dny předem na 12,00 hodin. S námi jede fenka Ineke Evelyn.  Evelyn Hanka zůstává s deerhoundkou venku a jdou pomalu nahoru na Macochu pěšky a my jdeme na prohlídku. Všechno nám perfektně časově navazuje. Ještě větší štěstí máme na průvodkyni. Mladá studentka nejen hovoří skvěle anglicky, ale dokonce nám pouští komentář v holandštině. Naše malá pětičlenná skupinka zůstává pozadu za „školním výletem“ a můžeme si všechno prohlédnout a průvodkyně trpělivě odpovídá na všechny dotazy. Při procházení jeskyněmi vzpomínám na svého tátu, se kterým jsem sem jako dítě chodila. V té době ještě nebylo tolik turistů a Akademie věd zde měla svá pozorovací stanoviště. Moc se toho nezměnilo, i chata Salmovka stále stojí tam, kde stávala. Po prohlídce hledáme Hanku, ale ta je i s fenkou Evelyn nahoře na Macoše.  Evelyn  Evelyn  Evelyn My pěšky nejdeme, jedeme lanovkou. Tentokrát jí nikdo nehoupá, není tu Lammert a Paul. Nahoře si vše prohlédneme, dáme malý oběd a zase zpět.     Do Náměště přijíždíme těsně před pátou, když jsme předtím řešili dopravní zácpu v Brně. Klusem běžím ke Stloukalům pro uzené a ještě k Martě Dymáčkové pro kytici pro rozhodčího. Je to kytka „pánská“ zvaná „buřtovka“. Květy slunečnic jsou dozdobené místními domácími čabajkami. Víme totiž, že pan rozhodčí má rád dobré jídlo. Večer postupně přijíždí Olga se Standou, Iva, Monika, Lucka, Tylšovi, Kafuňkovi, Dana a všichni se ubytovávají v turistické ubytovně. Je však strašné horko a tím trpí nejen lidé, ale především psi. Otevřená okna nepomáhají, spíše naopak. V ubytovně se rychle dodělávají poslední přípravy a já přejíždím mezi Otradicemi a Jedovem. Přijíždějí i manželé Heerschopovi z Německa se sestrou Eihmira Effie. Už nám nikdo nechybí, nikdo kromě rozhodčího…. Kolem osmé začínám uvažovat, co budu dělat, jestli nepřijede, jestli má poruchu na autě atd. Pak konečně dlouho očekávaný telefonát od Šárky Bušové – „Přijel Vám pan Fritz! “Konečně, vznešeně řečeno:“ Kostky jsou vrženy“. Výstava, kterou jsme s takovou péčí a tak dlouho chystali může zítra začít. Poslušni řádů, předáváme rozhodčího a jeho přítele tlumočníkovi, který s nimi jde na večeři a povídá si s nimi. Když jsem vysvětlovala panu Fritzovi, že s ním majitelé vystavovaných psů nesmí před výstavou mluvit, řekl: “Já to sice respektuji, ale je to velmi hloupé nařízení. Jednak většinu stejně dlouho znám a kromě toho – správný rozhodčí se vždycky dívá na ten správný konec vystavovacího vodítka, ne?!“ Souhlasím s ním, ale nařízení ČMKU jsou nařízení. KLUBOVÁ VÝSTAVA CZECH DEERHOUND CLUBU Náměšť nad Oslavou - sobota 12.06.2010  Ráno se scházíme až v sedm hodin. Pečlivá příprava se vyplatila, všechno jde rychle a plynule. Iva se zkušeně ujímá přejímky, Lucka s Olgou organizují ceny a stavbu uvnitř kruhu, já s pomocníky stavím kruh. V kruhu Naďa Trenčanská s Denisou Odehnalovou si připravují všechny desky a posudky. Mám z nich trošku strach, protože podobnou práci dělají poprvé, ale obě mě mají překvapit. Zvlášť Naďa, která si naprosto dokonale nastudovala propozice i návod vedení kruhu, který jsem jim před výstavou nachystala. Dana Krausová s Monikou Boušovou chystají deerhoundí stánek. Jediný zádrhel je telefonát Jirky Casky, který se ptá svérazně, jak je u něho zvykem: “Kdo hergot, bude hlídat to prase na rožni?!“ Naštěstí náš pracovní parťák Jirka přichází a vytrhne nám „trn z paty“. Po krátkém úvodním slovu a přípitku v oranžových sombrerech od Holanďanů začíná naše první klubovka.  malý Šebela Vystavujeme všechny čtyři psy, ale je tu i celý náš vrh „C“. Ve třídě mladých získávají všichni výbornou a Kašpárek (Casper) V2 a Cedrik V4... Collin a Claymore výbornou.  Casper Eimhir Irater - V2  Casper Eimhir Irater  Cedrik Eimhir Irater - V4  Claymore Eimhir Irater - V  Collin Eimhir Irater  Collin Eimhir Irater - V Jako první z našich jde Áša ve třídě pracovní a dostává V1 CAC, tím se stává šampionem CDC.  Assing Irater Irsias  Assing Irater Irsias
KLUBOVÝ ŠAMPION CZECH DEERHOUND CLUBU
 Assing Irater Irsias Ve třídě mladých fen je Carrie V1 CAJC, Connie V2, Cobby V3.  Connie Randis (V2) a Carrie Randis Irater (V1, CAJC)  Cobby Randis Irater - V3  Cobby Randis Irater  Carrie a Connie  Carrie, Connie, Cobby V pracovní třídě získává Molly V1 CAC.  Queen Qumolly Qwinta of Dirty Mind  Queen Qumolly Qwinta of Dirty Mind Hanka je tak nadšená z posuzování, že úplně zapomíná, že ve třídě šampionů jde naše Randiska! Neučesanou a rozespalou matku honem bere do kruhu. Během posuzování konkurence ji češe a uhlazuje. Jenže to by nebyl Švéd, aby neudělal nějakou švédskou rošťárnu. Tváří se vesele, rozhodčího nadšeně zdraví a kruhem se nese jako na perkách. A světe div se – naše malá Randiska všechny další 4 šampionky poráží!!  Grayrory´s Drama - Randis (V1, CAC)  Grayrory´s Drama - Randis Titul Klubového vítěze si odnáší ve psech otec našeho „C“ Eimhir, ve fenkách titul Klubového vítěze získává naše Molly. Letos je opravdu krásná!  Queen Qumolly Qwinta of Dirty Mind  Eimhir Dhourak Sense of Beauty BOB získává posléze Eimhir, ale BOS k našemu údivu předává rozhodčí nikoliv Molly , ale malé Carrie.  Eimhir Dhourak Sense of Beauty  Carrie Randis Irater  dcera Carrie a otec Eimhir Nastupují soutěže: Eimhir a po něm Randis se svými sedmi potomky. Jsme moc rádi, že naše štěňata vidíme skoro po roce zase pohromadě a že všichni mají krásný domov a laskavé pány.    Eimhir, Carrie, Connie, Cobby, Collin, Claymore, Cedrik, Casper   Cobby,Randis, Carrie, Connie, Collin, Claymore, Casper, Cedrik Do soutěže o nejepší pár nastupují tři páry a rozhodčí předává kokardu za Nejlepší pár Asimu a Molly.   Assing Irater Irsias + Queen Qumolly Qwinta of Dirty Mind  Anthony z Podlipnice + Connie Randis Irater V soutěži o nejlepší hlavu nastupují z našich Asi, Molly a Randis –vyhrává Bastianova dcera Adinka. V soutěži o nejlepší pohyb mají nastoupit všichni čtyři naši a tak Asiho vede Marlies de Waal a Randisku Marlies Cramers. Randiska je ve sluníčkové náladě, Marlies se jí líbí a radostně s ní běží. A tak Randiska získává i „Nejlepší pohyb“ a tím krásnou vyšívanou tašku od Moniky Boušové.  Grayrory´s Drama - Randis Po výstavě proběhne ještě svod mladých a jedna bonitace, kdy hledám připravenou krabici s věcmi a mírou. Všechno se úspěšně najde a svod s bonitací proběhne. Při jeho průběhu se dovídám několik zajímavých postřehů od pana Fritze k uchovňování deerhoundů v Německu. Velice mě to zajímá, protože se to shoduje s mým názorem, který chci členům navrhnout na podzimní členské schůzi. Výstava končí…Poprvé za ty dlouhé roky, co jsem uprostřed jejího dění, mi připadá, že všichni byli spokojení. Nejvíc mě těší, že i začátečníci a zarytí odpůrci výstav viděli, že je zde možno v pohodě a příjemně strávit den, odpočinout si, popovídat, něco dobrého sníst. Dokonce po výstavě volají: „Teda ta výstava byla tak bezva, že přijedeme zase!“ Někdo je, pravda, spokojený více, někdo méně, tak už to na světě chodí. Rozhodčí měl mimořádně jemný a citlivý přístup ke každému psovi i ke každému vystavovateli. Vždycky v posudku napřed vyzdvihl klady a potom teprve zapsal chyby. Konečně s ním můžeme mluvit a diskutovat. O půl čtvrté se přesouváme do Jedova, kde na mnohé čeká překvapení v podobě pečeného selete. Moc to s jeho přípravou neumím, ale přichází můj Přemek a všechno zase zvládáme. Povídá se, všichni jsou spokojení, že odpadly veškeré formality. Ineke a Marlies de Waal slaví dvojnásobně, jejich fenky totiž porazily české šampionky a tak na ně přechází český CAC! Budou prostě muset znova přijet, zlobíme je. „No, však Vy s Molly do Holandska také“ oplácejí. Diskutujeme o založení Evropského deerhoundího společeství a vypadá to, že jsme na dobré cestě. Myšlenka je nadšeně přijata. Dokonce i náš tatínek je spokojený, protože se v jídelně věnuje diskusi o vlivu mimozemských civilizací na vývoj inteligence na Zemi… Končíme večer v zámecké restauraci. Do ní běžíme prudkým deštěm s Lammertem, který nadšeně volá: „Má kamarádka Eva je skvělá, protože má deštník!“ ………Studená sprcha nemá však žádný větší vliv na Ineke, která mírně nezvládla moravské červené víno v kombinaci s 30 stupňovým teplem venku. I přes tento svůj dočasný „handicap“ je velmi roztomilá, což trošku zaskočí náměšťského kastelána, kterého bez varování políbí a označí jako nejkrásnějšího muže v Náměšti. Jak se ale druhý den dozvídám, tak se hned doma pochlubil ženě „Hlídej si mě, víš že mě líbala úplně cizí ženská!“ Opět se společně i s Björnem a Klausem ujišťujeme o tom, že si to všechno musíme zase zopakovat. Jako důvod setkání máme založené Evropské deerhoundí společenství. Myšlenka, která mě už dlouho láká a myšlenka, kterou zde všichni nadšeně přijali za svou. MEZINÁRODNÍ COURSING Kralupy nad Vltavou - Neděle - 13.06.2010  Asi, Molly, Dermot  Asi, Molly, Dermot V sobotu ráno se loučíme, snad ne na dlouho. Nestihla jsem jenom Lammerta s Ineke, jinak všechny. Hanka už ráno v 5,00 hodin odjela na CACIL coursing do Kralup. Počasí se umoudřilo, je pod mrakem, chládek. Domluvím se s manželi Cramersovými, kteří jedou ještě na dva dny do Prahy a tak se dostanu po kontrole ubytovny v Jedově ještě i na coursing v Kralupech. "Poznámka k coursingu :o)" První běh běžel Asi s Blueberry ...  Asi - červená  Asi - červená  Asi - červená  Asi - červená  Asi - červená  Asi - červená Na Molly vyšel sólo běh, protože dle mezinárodního coursingového řádu nemůže na CACILu běžet trojběh. Nicméně Molly to nevadilo a běh si pořádně užila ...  Molly - červená  Molly - červená  Molly - červená  Molly - červená  Molly - červená Pak jsme si jako obvykle užívali procházku, odpočívání a nabírání síly na další běh ... Před druhým během dorazili manželé Cramers s mámou a tak mohli vidět Molly i Asiho v akci ... Nejdříve běžela Molly s Tondou ...  Molly - červená  Molly - červená  Molly - červená  Molly - červená  Molly - červená Poté následoval běh Asiho s Derískem, oba krásně spolupracovali, ale v jedné zatáčce se špatně domluvili a oba kůži ztratili, už jsme si mysleli, že se vrátí, ale Deris kůži uviděl první a vyrazil a to už ji viděl i Asi a nedal kůžičce šanci, aby mu znovu zmizela a krásně doběhli do cíle ...  Asi - červená  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá  Asi - červená; Dermot - bílá Pak následovala procházka s koupelí ...  Dermot, Asi  Molly  Bijou Proběhly se i mladé naděje - jen tréninkově - Connie s Rébusem a Connie za odměnu dostala kůžičku, kterou ovšem ukořistil Asi a byl na to náležitě pyšný ...  Asi Jak jsme dopadli? Molly vyhrála za deerhoundy a získala titul CACT, CACIL a splnila tímto podmínky pro udělení titulu ...
MEZINÁRODNÍ DOSTIHOVÝ ŠAMPION
 Molly  Molly Asi skončil na druhém místě za Tondou a získal titul res. CACT. Jediným mráčkem na nebi je telefonát uklizečky z Jedova, že jsme neuklidili, nacpali buchty za záchod atd., vzhledem k tomu, že jsme zde buchty ani neměli, stroze ji odmítám. Lucka, která měla kontrolu ubytovny na starost je velmi překvapená. Její kolega, fotograf, se přidává : „Pokud myslela ty fleky od čokolády na postelích a otisky bot, tak to tam už bylo …“ Ráno v pondělí však zde naleznu pár otisků tlapek na matracích. Trocha Vanishe a vše je čisté, pořád nechápu ….ale tak už to v životě chodí. Není nebe bez mráčků. Jsem unavená, ale spokojená. Teprve teď mi dochází, jak úspěšní byli naši svěřenci. Navždy zůstávají jen krásné vzpomínky na přátele, na vydařenou první velkou akci, pomalu začínáme přípravy na další klubovku, další akce. Práce v samostatném klubu je více, ale pokud ji lidé ocení, tak nás všechny těší. Kompletní výsledky včetně fotografií 1. Klubové výstavy CDC Výsledky coursingů 2010 Fotogalerie z coursingu:
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
