|
Kontakt:
Foto měsíce |
 | |||||||||||||
|
Standard plemene SKOTSKÝ JELENÍ PES s komentářem III. část4) Krk Velmi silný s dobrou délkou, někdy pokrytý hřívou. Týlní hrbol je v místě nasazení hlavy zřetelně vystouplý, krk bez laloku. Anglický komentář: Starý standard dává detailnější a specifičtější popis: „Krk má být dlouhý, tak dlouhý, aby ukazoval na příslušnost ke greyhoundům. Příliš dlouhý krk není nezbytný ani žádoucí, po psovi není požadovaná při práci taková rychlost jako u greyhounda, a nesmíme zapomínat, že hříva, kterou by měl mít každý dobrý jedinec, zkracuje opticky délku krku.“ Také popisuje, že hrdlo je „čistě řezané v ohbí a vystouplé“. Ve výstavním kruhu, upoutává pozornost dlouhý krk, ale neměli bychom v důsledku toho zapomínat na to, co je správné. Ze stejného důvodu, někteří vystavovatelé zkracují psům hřívu, aby se krk jevil delší. Toto ukazuje na nedostatek znalosti standardu, který říká, že krk nemá být příliš dlouhý a že každý jedinec by měl mít hřívu. Týl by měl být silný a svalnatý, dávající zvířeti sílu udržet jelena, a přecházející do linie krku ve zjevném oblouku, začínajícím těsně pod zátylkem. Vystupující svaly dole vpředu na hrdle také ukazují na sílu krku. Jasně řezaný úhel hrdla nevychází z odstraněné srsti, ale z nedostatku povolené kůže, která by mohla být zranitelná při lovu v přírodě. Americký komentář: Krk by měl být výborně osvalen, silný a klenutý, široký na bázi a štíhlý u hrdla. Šíje je silná, výrazná a silně osvalená. Hříva, „kterou by každý dobrý pes měl mít,“ je složena z delších a silnějších chlupů, které přesahují délku krku a utváří hřebeny po stranách. To někdy ubírá na délce krku, která by měla být v určitých ladných proporcích vůči zbytku těla psa. V pracovním nasazení, přerušení cvalu, špatně postavený krk nebo ochablé osvalení může ohrozit deerhoundovu pracovní činnost.  Správná délka krku, hříva, šíje a hrdlo, správná délka těla  Krátký krk, krátké tělo, pes je poněkud přeúhlený 5) Hrudní končetiny Dobře uložené lopatky, nepříliš daleko od sebe. Zatížené a strmé lopatky jsou nežádoucí. Přední končetiny jsou rovné, široké a oválné. Žádoucí jsou silná předloktí a lokty. Anglický komentář: Někdy se má za to, že úhel lopatky s kostí pažní by měl být 45 stupňů od horizontální roviny, ale v praxi je to u chrtů neobvyklé a úhel 60 stupňů je rozumný, jakékoliv větší zaúhlení je spíše výhodou. Lopatka by se měla svažovat dopředu od kohoutku a současně mírně směrem ven k ramenu. Mezi vrcholy lopatek by nemělo být příliš mnoho prostoru, a stojí-li pes v přirozeném postoji, měla by být páteř mezi nimi volně uložena, celkově by měla stavba těla působit pevně, ne volně, otevřeně nebo slabě. Nezapomínejme však, že skloní-li pes hlavu, horní hrany lopatek se přiblíží a nezůstane mezi nimi žádný prostor pro manévrování. Kosti vřetenní a loketní by měly být dlouhé, čím jsou delší, tím větší by mělo být zaúhlení umožňující větší rozsah pohybu. Dlouhá kost pažní umísťuje loket dozadu proti nejhlubší části hrudníku ,to umožňuje stabilnější stavbu a těsnější pohyb. Převládající vadou plemene je krátká pažní kost, v důsledku toho je loket umístěn příliš vpředu, u přední části hrudníku, vypadá to nevzhledně a způsobuje snížení rozsahu předního pohybu při pohledu z boku a různé odchylky od ideálu při pohledu zepředu. Lokty umístěné správně vzadu vytvářejí větší kapacitu pro tvorbu osvalení hrudníku a celková stabilita se na první pohled zvětšuje. Přední končetiny by měly být od loktů k nadprstí ze všech pohledů rovné. Nadprstí, které nejsou ve standardu zmiňované, by měly při pohledu z boku směřovat mírně dopředu, při pohledu ze předu by se však neměly odchylovat na žádnou stranu. Krátké silné nadprstí snižuje pružnost pohybu a psi mají často tendenci stát s dotýkajícími se klouby. Příliš dlouhá nadprstí jsou příliš slabá, aby obstály při tvrdé práci honičů. Nadprstí fungují jako přirozený tlumič otřesů a při rychlém běhu nebo při zatáčení, kdy se polštářek na zadní části nadprstí často dotýká země, proto je silné a pružné nadprstí velmi důležité. Kostra přední nohy by měla být širší při pohledu ze strany než při pohledu ze předu, a měla by být silná a celistvá. Měli bychom se vyhýbat snaze o vyšlechtění co nejsilnější kostry na úkor její kvality, neboť těžká, hrubá kostra je funkčně slabší a nevzhledná. Americký komentář: Délka lopatky by měla být shodná s délkou kosti pažní, která pokračuje k loktu, který má být posazen v nejnižším bodu hrudníku. Když se na to díváme z profilu, správně dlouhá a utvářená lopatka a správně postavená pažní kost, umísťují loket dole pod lopatkovou kost na nejnižším bodu hrudníku. Toto celkové uspořádání (stavbu) umožňuje, mimo jiné, správně vyvinuté předhrudí. Naopak psi se zcela nevyvinutým nebo mělkým předhrudím, při pohledu z profilu mají viditelnou mezeru mezi loktem a nejnižším bodem hrudníku. Plynulý dvoufázový cvalový krok vyžaduje vyžaduje celkově správně utvářená ramena tak, aby zachytila a tlumila nárazy, způsobené dotyky předních nohou se zemí. Ramena by měla být dobře osvalená, ale ne zatížená. Jestli je mezera mezi lopatkami příliš široká, signalizuje to zatíženou nebo strmou lopatku, které obě jsou velmi hrubou vadou. Hrudní končetiny = pohled z boku č.1  Správné předhrudí, správná hloubka hrudníku, správně utvářený hrudník, dobrá délka lopatky a pažní kosti Boční pohled celkový číslo 2  Správně úhlené hrudní končetiny  Strmé úhlení hrudní končetiny  Porovnání obou variant Hrudní končetiny = boční pohled č. 3  Strmá lopatka, nevyvinuté předhrudí, takový pes bude mít i úzký chybně utvářený hrudník Hrudní končetiny pohled zepředu č.4  Dostatečná šířka mezi končetinami dává dobrý prostor pro srdce a plíce Korektní přední fronta umožňující správný postoj a prostorný pohyb Hrudní končetiny pohled zepředu č.5
 Správné postavení_____Příliš úzké_____Příliš široké Chyby, které můžeme vidět pohled č.7
Překlad a komentář Ing. Eva Voborníková, 2007 Fotografie a obrázky převzaty ze semináře pro rozhodčí září 2006, díky patří paní Glenis Peach, paní Sue Finnet, panu Hectoru Heathcote, pánům Koertu Hesselingovi a Lammertu Stokerovi |
|||||||||||||
